V současné době členové spolku likvidují náletové křoviny a suché stromy v okolí Pyrámu a na jaře provedou úpravu jeho okolí a cesty. Poblíž Pyrámu bude deska o jeho historii vč. nápisů na čtyřech stranách, které jsou úplně odcizené. Nové nápisy na Pyrám budou instalovány později ve spolupráci s památkáři a městem.

Co víme o muži, který byl příčinou postavení Pyrámu?
Hrabě Karel Jan Nepomuk Clam Martinic (23.5.1792–29.1.1840), byl generálem adjutantem v napoleonských válkách, ohlásil porážku Napoleona spojencům – císaři rakouskému, králi pruskému a ruskému. Eskortoval Napoleona do vyhnanství na ostrov sv. Heleny. Po napoleonských válkách se snažil hospodářsky povznést smečenské panství.
V r.1821 s manželkou Angličankou Maede Selinou Carolinou Quilfortovou zde založil první českou záložnu, jediný peněžní ústav v Čechách a první dětskou opatrovnu pro děti svých zaměstnanců. Založil nadaci pro poddané smečenského panství postiženéživelními pohromami např. ohněm, úhynem dobytka, krupobitím apod. Nadace činila 54.000 K. Úroky se měly vyplácet každým rokem v den jeho úmrtí. Také založil studentskou nadaci. Získal mnoho řádů od různých panovníků.

Historie Pyrámu.
Na počest hraběte Karla Jana Nepomuka Clam Martinic postavili jeho úředníci v polích proti ovčínu kamenný obelisk zvaný Pyrám. 11 metrový Pyrám je vytesaný z žehrovického pískovce a měl kovové nápisy na čtyřech stranách, které jsou všechny ukradeny

Strana jižní – muži o krále a říši radou i skutkem – v poli jak v míru velezasloužilému-

Strana východní – (nezjištěná část dle jednoho z údajů asi Karlu) hraběti Clamu Martinicovi

Strana severní – kmene rodné českého ratolesti vlasti a vlastenců záštitě a ozdobě –

Strana západní – jeho výtečných zásluh ctitelové, věrni služebníci – na paměť pomník ten (zničená část již v r.1927 asi postaven) – l.p. MDCCCXLVII (1847)

V současné době jsou na Pyrámu jen háčky a čárky a všechny nápisy z kovu zmizely.