Významný český hudební skladatel a autor filmové hudby Zdeněk Liška, rodák z Libušína, který významnou část svého života prožil ve Smečně, by se ve středu 16. března dožil 100 let.
Zdeněk Liška zemřel v roce 1983, ve svých jedenašedesáti letech, v hudební a filmové historii však zanechal nesmazatelnou stopu a stejně tak v myslích Smečenských. Místní na něj s úctou vzpomínají a členové Spolku přátel Smečna a širého okolí uspořádali v uplynulých dnech pietní akt na místním hřbitově, kde je skladatel pochován. Další vzpomínková akce, kterou pořádá vedení města, je připravena na 26. března od 17 hodin v obřadní síni Městského úřadu ve Smečně.
Život a dílo smečenského velikána připomněla u hrobu předsedkyně spolku Eva Ničová, která coby badatelka a někdejší kronikářka města poskládala dohromady všechny zajímavosti a střípky ze skladatelova života, který ve Smečně žil a působil až do roku 1945.
„Zdeněk Liška se sice narodil v sousedním Libušíně v rodině Kottových, odkud pocházela jeho maminka, ale ve Smečně žil s rodiči v domě ve Svinařovské ulici hned od prvních dnů svého života až do svých pětadvaceti let, než odešel profesně do Zlína, kam v šedesátých letech přestěhoval i své stárnoucí rodiče. Hudební nadání projevoval Zdeněk Liška od útlého mládí. Ve Smečně byl sbormistrem, pro ochotnický spolek místního Sokola složil i hudbu k představením a hrával s místními muzikanty v kapele i za války, kdy se to příliš nesmělo. Pamětníci, se kterými jsem hovořila, o něm vždy mluvili s velkou úctou a láskou a shodují se, že to byl velmi hodný člověk,“ popsala smečenské působení slavného skladatele Eva Ničová.
Život a dílo Zdeňka Lišky
Co se týká Liškovy profesionální dráhy, jako jeden z prvních dokázal, že filmová hudba je nejen rovnocennou emotivní složkou celého filmu, ale naopak dramaturgicky dotváří umělecké kvality celého díla.
Po ukončení slánského gymnázia absolvoval v roce 1945 pražskou konzervatoř v oboru skladba a řízení, krátce působil jako dirigent amatérské filharmonie ve Slaném. Po válce začal působit jako hudební skladatel ve studiu krátkého filmu ve Zlíně.
Jako první jej proslavila jeho hudba k filmu Vynález zkázy Karla Zemana, který byl natočeny roce 1958. Zde použil jako první sofistikovovanou „industriální“ hudbu.
Řadě významných českých i slovenských filmů, svým osobitým „janáčkovským“ hudebním rukopisem, přispěl výrazně k jejich umělecké velikosti, například Vláčilovým perlám Markéta Lazarová a Údolí včel či Herzovu Spalovači mrtvol.
Hudba Zdeňka Lišky je i při zběžném poslechu nezaměnitelně rozeznatelná pro svůj charakteristický zvuk a nečekané harmonické postupy k libým melodickým motivům.
Experimentální zvukový charakter má doprovod k Polákově sci-fi Ikarie XB-1 nebo komedii Jáchyme, hoď ho do stroje. Jeho uměleckými vrcholy jsou kromě uvedených titulů například Oscary oceněný Obchod na korze, Ďáblova past, Ovoce stromů rajských nejíme, Stíny horkého léta, Signum Laudis aj.
Zdeněk Liška byl neobyčejně plodným tvůrcem, jako autor se uplatnil ve více než sto šedesáti celovečerních filmech a čtyřech stech filmech krátkometrážních a středometrážních.
Věnoval se také hudbě scénické (Karlínské divadlo, Laterna Magika – za hudbu pro Kinoautomat na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se společně s Radúzem Činčerou a Jaroslavem Fričem stal laureátem státní ceny) a televizní (seriál Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana.) V roce 2000 uvedla Česká televize dokument o jeho životě a díle s názvem Zdeněk Liška.
V březnu 2002 byla Zdeňkovi Liškovi odhalena pamětní deska na rodném domě ve Svinařovské ulici ve Smečně.
(Čerpáno z archivu města Smečna)
Kateřina Nič Husárová
Napsat komentář