Milí čtenáři, rád bych vám v tomto příspěvku znovu představil Smečenskou koledu z 18. století. Její kopie byla mezi exponáty na letní výstavě na zámku při pouti sv. Anny. Ve smečenské chrámové sbírce je téměř 600 skladeb od 18. stol. do současnosti. Vánočních skladeb je v ní velmi málo a písní na český text ještě méně. Smečenská koleda je dokladem hudební vyspělosti českého venkova 18. století.

Velice umě složený text tvoří z písně dialog dvou skupin zpěváků – pastýřů a králů. V nadpise partů je doslova uvedeno první a druhý kůr. Architektonické řešení tří kůrů smečenského kostela k podobným produkcím přímo vybízí. Autor vytvořil celkem čtrnáct slok tohoto dialogu. Hudebně je skladba řešena slavnostně v lidovém tónu, ale interpretačně snadná pro běžný lid není. Pastýři a králové mají svou vlastní melodii. Pro pastýře je nápěv veselý s rychlou výslovností na osminových notách a pro krále je zvolen klidný a důstojný tón. Zvláštní je, že závěr této od začátku jasně slavnostní skladby končí slokou králů, tedy klidným tónem. Z celkových čtrnácti slok mají pastýři devět částí textu. Na celé ploše písně je odvyprávěna část tradičního pastýřského výjevu. A to od chvíle probuzení pastýřů, kdy se celé dvě sloky diví tomu co vidí, třetí sledují přijíždějící krále, kterých se chystají zeptat. Ve čtvrté sloce se králové diví, že pastýři nic nevědí. Další dvě sloky pastýři žasnou nad posláním králů a sní, že se s nimi rovněž vydají přivítat nového krále. V sedmésloce králové slibují, že až se vše dozví, tak povědí a vyráží do Jeruzaléma sdělit tam tu šťastnou novinu. Následně se ve třech slokách, v malé psychologické studii, zpívá o Herodesovi, až se nakonec pastýři přidají k navracejícímu se poselstvu a míří s nimi za narozeným Ježíškem. Cestou si vzájemně vyprávějí, kdo jaké dary nese a co znamenají. Závěrečná čtrnáctá sloka obsahuje prosbu o požehnání a po smrti o návrat do nebeské vlasti. A to se všichni ještě s Ježíškem nesetkali 🙂

Pro koncertní obnovu této písně a jejího praktického užití a příležitostného štědrovečerního užívání při Půlnoční mši svaté bylo vybráno pouze šest slok. V této “poraněné” podobě měla koleda také svou ob- novenou premiéru na Vánoce roku 2007 a v roce 2009 byla zvěčněna na vánočním CD souboru Chorus Carolinus. K slyšení je na stránkách www.choruscarolinus.cz v sekci hudba – CD Vánoční Chorus Caroli- nus. Ostatně již více než 20 let zaznívají ze smečenského kůru nejen obnovené premiéry zapomenutých skladeb, ale také skutečné premiéry současných skladeb. Pravidelně o Půlnoční mši svaté vždy nějaká nová píseň zazní.

SMEČENSKÁ ČESKÁ PÍSEŇ VÁNOČNÍ

2. polovina 18. století, autor zřejmě Jakub Jan Syřiště (1695-1773), kladenský rodák a nejdéle sloužící smečenský kantor (přes 50 let). Rekonstrukce a úprava skladby: Karel Jan Procházka v r. 2007

1. PASTÝŘI Copak medle to znamená, že celá nebes obloha v tak velké jest jasnosti. To jistě něco nového a nikdy neslýchaného k podivení jest dosti.
Na to znamení na nebi každý s podivením hledí.
Jistě to něco dobrého oznamuje radostného, poptejme se v rychlosti.
2. PASTÝŘI Neb jen hleďte vzhůru k nebi, jak v té jasné hvězdě sedí překrásné Pacholátko. Korunu má na své hlavě, sedí co král v velké slávě, to sličné Pacholátko. Berlu královskou v ruce má, to jistě něco znamená.
Neb na nebi to znamení nikdy nebylo k spatření, kdo nám o tom zprávu dá?
3. PASTÝŘI Ach, sečkejme, nyní zvíme, jistě pravdy se dozvíme, co znamená ta hvězda. Přichází velké komoňstvo, co nějaké krále dvorstvo, to nám o tom zprávu dá. Přímou cestou se k nám bere, pojďme, tažme se jich směle, by nám o tom zprávu dali, co v té hvězdě dítě malý v té své slávě znamená.
4. KRÁLOVÉ Co k nebi hledíte, zdaž o tom nevíte? Že to krásné hvězdy znamení zvěstuje narození Krále nového, proto jdeme hledati jeho.
5. PASTÝŘI Ó, vy vzácné velké hosti, jistě vás Bůh na výsosti sobě velmi oblíbil,
že máte světu celému ohlásit dobrou novinu s vaší zde přítomností.
Ach pilně se na to ptejte a nám známost o tom dejte,
kde se to královské dítě narodilo, jděte hbitě, nám to místo oznamte.
6. PASTÝŘI Neb my chceme dítě zlatý též i s vámi přivítati s tou největší vroucností a v těle narozenému Spasiteli přemilému díky jemu vzdávati,
že jest ráčil k nám přijíti z čisté Panny se zroditi, neb přísluší, bysme vděčně lásku jeho zde společně láskou zas odměnili.
7. KRÁLOVÉ Jak zvíme, povíme, místo vám oznámíme. Půjdeme přímo k Jeruzalému, tam šťastnou novinu snad vyslyšíme, kde zrozen jest, místo oznámíme.
8. PASTÝŘI Herodes se velmi rmoutí, Jeruzalém se kormoutí, když od králů slyšejí, že měl nový král přijíti a na svět se naroditi, neb o tom nevěděli.
Ach kéž jenom brzy zvíme, kde se zrodil, pospíšíme na to místo všichni hbitě, pozdravíme krásné dítě, poklonu učiníme.
9. KRÁLOVÉ Herodes židovský král Jeruzalémský odesílá nás ku Betlému,
bysme zprávu dali jemu, když nalezneme tam královské dítě narozené.
10. PASTÝŘI Není králi co věřiti, mohl by dát zahubiti to královské děťátko.
Ach, když dítě naleznete, zprávu o tom mu nedejte, šanujte Pacholátko. Herodesa, krále toho, jest zlost známá u každého. On se jen na oko staví, když k vám oulisně tak praví, že též chce poctít jeho.
11. PASTÝŘI Nechme napřed krále jíti, spatřme, co budou činiti, když naleznou děťátko. Hle, na kolena padají, v těle Boha uznávají v jeslích to Pacholátko.
Zlato, kadidlo a myrhu za dar obětují Jemu. Ty převzácné velké dary přijme Pán nebeský malý, neb jsou přemilé jemu.
12. KRÁLOVÉ Zlato, dar jsme dali jako mocnému králi. Kadidlo Synu Božímu,
to přísluší jemu. Smrtedlného myrhou vyznáváme v těle zrozeného.
13. PASTÝŘI Co my Jemu za dar dáme, zlato, ubohý nemáme. Ach, čím Pána uctíme? Zlato bude naše láska, s tou uctíme Synáčka, to mile od nás přijme.
Kadidlo, modlitba vroucná bude děťátku převzácná. Myrha, kříž našich hořkostí, když budem ́ v trpělivosti snášet zde pro Panáčka.
14. KRÁLOVÉ Náš Pane Nebeský, požehnej nás všecky, dejž bychom po té časné strasti ve tvé nebeské vlasti tvou tvář spatřili, tebe na věky věkův chválili.

Hezký zbytek roku, klidné svátky a do nového roku vše dobré přeje smečenský varhaník, skladatel a sbormistr Chorus Carolinus Karel Jan Procházka.